Disclaimer: Níže
uvedený text je překladem spíše ve smyslu "převyprávění". Právní výrazy
určitě nejsou přeloženy přesně, a překlad je jistě místy kostrbatý.
Části "kurzívou v uvozovkách" jsou zhruba citace, ostatní volný
překlad jak jsem porozuměl smyslu textu. Tučná místa (není jich
mnoho) jsou vyznačena mnou, protože je pokládám za zásadní. Vynechal
jsem pouze několik odstavců jejichž právničtině jsem opravdu nerozuměl a
nebo které rozebíraly formální aspekty něčeho předtím řečeného a která
myslím nemění smysl toho co je přeloženo. Pro seriosní studium
doporučuji anglické nebo jiné originální znění, která jsou k dispozici
na stránkách Konventu o
budoucnosti Evropy (úvodních
16 článků evropské ústavy, anglické znění, formát pdf).
Návrh článků 1. až 16. Ústavní Smlouvy
Hlava I. Definice a smysl Unie
Hlava II. Základní práva a občanství
- Článek 5. Základní práva
"Charta základních práv je neoddělitelnou součástí této ústavy"...
Článek dále deklaruje, že základní principy unijního práva musí
vycházet z Evropské konvence ochrany lidských práv a svobod a z
ústavních tradic členských států.
- Článek 6. Zákaz diskriminace na základě státní n. národnostní
příslušnosti
Zakazuje jakoukoliv diskriminaci v právech daných touto ústavou na
základě nationality.
- Článek 7. Občanství Unie
Definuje občanství Unie.
- Občanem Unie se stává "každý občan členského státu.
Občanství Unie nenahrazuje státní občanství, je 'přídavné'."
- Občané Unie mají právo se "volně pohybovat a usazovat v
členských státech, volit a být voleni do Evropského parlamentu a
místních zastupitelstev v místě pobytu."
- V zemích, kde nemá stát jehož jsou občany zastoupení,
požívají "diplomatické a konzulární ocharany kteréhokoliv jiného
členského státu, jako by byli jeho občany".
- Občané mají právo se obracet na orgány Unie v "kterémkoli
jazyce Unie a obdržet odpověď v tomtéž jazyce".
Hlava III. Pravomoci Unie
- Článek 8. Základní principy
Omezení a používání Unijních kompetencí se řídí principy "projednání/svěření
(? conferral), subsidiarity (přenesení pravomoci na co nejnižší článek
hierarchie), přiměřenosti (proportionality) and loajální spolupráce
(loyal cooperation)".
- "Conferral princip" znamená, že pravomoce které nebyly
Unii svěřeny ("conferred upon") ústavou zůstávají členským
státům.
- Princip "subsidiarity" znamená, že v oblastech které
nespadají do její výlučné pravomoci, jedná Unie pouze tehdy pokud v
takovém rozsahu, ve kterám může naplňovat ústavu lépe než jednotlivé
členské státy.
- Princip "přiměřenosti" znamená, že rozsah a způsob
Unijní akce nesmí přesáhnout dosahování cílů daných touto ústavou.
- Podle principu "loajální spolupráce" se Unie a členské
státy, při zachování vzájemného respektu, navzájem podporují při
dosahování cílů daných ústavou.
- Článek 9. Aplikace základních principů
"Ústava, a zákony přijaté orgány Unie v rámci pravomocí svěřených jí
ústavou, jsou nadřazeny právu členských států". Dále ze tu
rozvíjí aplikace principů uvedených v předchozím článku 8.
- Článek 10. Kategorie pravomocí
Zde se hovoří o tom, jaké je v různých případech vzájemné postavení
Unijních a národních pravomocí.
- "Když ústava svěří Unii výhradní pravomoci v určité
oblasti, pak pouze Unie může vydávat zákony a provádět zavazující kroky
v této oblasti, členské státy tak mohou činit pouze jsou-li k tomu Unií
pověřeny"
- V případě, že ústava svěří nějakou obast do sdílené
pravomoci, pak "Unie i členské státy mohou vydávat zákony a provádět
zavazující kroky v této oblasti, členské státy však vykonávají pouze
v rozsahu ponechaném Unií". Toto je velmi důležité a doufám, že
jsem to přeložil správně.
- "Unie má pravomoc koordinovat ekonomické politiky
členských států."
- "Unie má pravomoc určovat a provádět společnou zahraniční
a bezpečnostní politiku, včetně postupného vytváření společné obranné
politiky."
- "V určitých oblastech a za podmínek daných ústavou, Unie
má pravomoc provádět akce ke koordinaci, doplnění a podpoře akcí
členských států, bez toho aby přitom nahrazovala/přebírala jejich
pravomoc."
- Článek 11. Výhradní kompetence
- "celní unie"
- "společná obchodní politika"
- "finanční politika pro členské státy, jež přijaly Euro"
- "ocharana mořských bilologických zdrojů v rámci společné
politiky námořního lovu (fisheries policy)"
- v dalších případech, kterým rozumím zhruba tak, že jsou to
případy mezinárodnách smluv týkajících se otázek svěřených Unii ústavou
nebo nutných k vnitřím změnám Unie.
- Článek 12. Sdílené kompetence
Jsou kompetence které jsou ústavou svěřený Unii a nejsou jmenovány ve
článku 11. nebo 15.
- "vnitřní trh"
- "oblast svobod, bezpečnosti a spravedlnosi"
- "zemědělství a lov ryb (fisheries)"
- "doprava"
- "trans-evropské sítě"
- "energie"
- "sociální politika"
- "ekonomický a sociální soulad"
- "životní prostředí"
- "veřejné zdraví"
- "ochrana spotřebitele"
V oblasti "výzkumu, technologického rozvoje a výzkumu vesmíru"
má Unie pravomoc vytvářet vlastní programy, ale nesmí tím být nijak
omezeny pravomoci členských států. Stejně tak v oblasti "koordinace
rozvoje a humanitárních akcí" má Unie pravomoc provádět akce a
utvářet společnou politiku, ovšem nesmí tím bránit členským státům ve
výkonu jejich pravomocí.
- Článek 13. Koordinace ekonomické politiky
"Unie koordinuje ekonomickou politiku členských států, zejména
stanovováním obecných směrnic (broad guidelines) této politiky. Členské
země provádějí vlastní ekonomické politiky, berou přitom na zřetel
společené zájmy tak aby přispívaly k dosahování cílů Unie. Pro členské
státy, které přijaly Euro, platí zvláštní pravidla."
- Článek 14. Společná zahraniční a bezpečnostní politika
"Členské státy aktivně a neodměřeně (unreservedly) podporují
společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a
vzájemné solidarity. Zdržují se akcí, jež odporují zájmům Unie anebo by
mohly podkopat její evektivnost."
- Článek 15. Oblasti pro podpůrné akce
"Unie může provádět koordinující, doplňující nebo podpůrné akce"...
v následujících oblastech:
- "zaměstnanosti"
- "průmyslu"
- "vzdělávání, přípravy na zaměstnání, mládeže"
- "kultury"
- "sportu"
- "ochrany proti katastrofám"
Členské státy koordinují své politiky zaměstnanosti v rámci Unie.
- Článek 16. Flexibility clause
"Je-li, rámci politik definovaných v Hlavě II, prokázána nezbytnost
akce proto aby bylo dosaženo některého z cílů ústavy, a ústava
neposkytuje nezbytné pravomoci, podnikne Rada, na základě návrhu Komise
a po obdržení souhlasu Evropského Parlamentu, nezbytné kroky."
"Komise upozorní národní parlamenty členských států na návrhy
založené na principu subsidiarity podle článku 9."
"Zákony založené na tomto článku nemohou vyžadovat sjednocování
(harmonisation) zákonů členských států nebo regulaci v případech že
ústava takové sjednocování vylučuje."
--------------------------------------------------
Tolik návrh, v originále ještě následuje několik stránek
vysvětlujících poznámek...